středa 11. července 2018

Prázdninové červencové výletování

Moc Vás všechny po delší době zdravím !
Doufám, že si všichni užíváte léta, prázdnin, dovolených dle svých představ!
Nás ta společná rodinná dovolená ještě čeká v srpnu.
Protože ale červencové svátky letos vyšly na prodloužený víkend, přesunuli jsme se na chatičku.
Odpočívali od celého světa, ponocovali, dlouho spali, hlavně byli spolu a také výletovali .
Už cestou do orlických hor jsme díky objížďce náhodou objevili krásný mlýn :-)
Na netu jsem se dočetla, že si ho postavil pro radost Jaroslav Horák, více se dočtete zde.



Malebný mlýn  

Je vidět, že když si člověk moc přeje, tak se mu přání splní :-)
Takže mějte své sny, přání,.....ze své zkušenosti vím, že se plní ♥



Cestou jsme potkali i pole plné makovic.




Makovice 





Ve sváteční den jsme se vydali na hranice česko-polské po červené.

Bylo pod mrakem, po dešti, sem tam spadlo i pár kapek, místy jsme byli jen sami :-)
Šíma ušel, vlastně převážně uběhl 5 km, stále hledal červenou značku, za odměnu si přál nanuka ;-)





Po červené 





Po dešti




Další den už byl slunečný, vydali jsme se do Letohradu, kde se konala Řemeslná sobota. 
Lidí bylo dost, ale řemeslných stánků taktéž - ty já můžu.
Šíma byl nadšený z tvořivých dílen a místní školy.





Šíma si vymalovává autíčko 





Bude to naše káča :-)





Ve škole 





Michal Tučný jako by vstal z mrtvých 





...



Dali jsme si k obědu ty nejúžasnější bramborové placky pečené jen na kamnech, sladkou i slanou variantu.

A absolvovali jsme i prohlídkový okruh trasy A v Muzeu řemesel - stará řemesla, ve třech patrech, ale bohužel zde byl zákaz focení.
Moc hezká akce!
Večer proběhlo i moc milé setkání s jednou z Vás a její rodinou, určitě znáte velmi tvořivou blogérku a úžasnou  zahradnici  Aničku.
Zrovna jim začínala dovolená právě v orlických horách, kousek od nás !



Poslední den jsme navštívili naše oblíbené Ratibořice. Poprvé Herecké muzeum, které založil a v roce 2017 otevřel režisér Tomáš Magnusek. Já jsem zavzpomínala na své dětství, kdy moji rodiče po práci, po večerech ještě měli druhé zaměstnání v kině Jas u nás ve vesničce. Taťka promítal filmy, ještě na kotoučích, které vozil v kárce na železniční stanice, kde dále putovaly do dalšího kina.

A mamka dělala uvaděčku. Díky tomu jsem viděla všechny sovětské filmy, kresleného- Jen počkej  zajíci, znám nazpaměť ;-)
Ale i filmy zahraniční a české. Pamatuji si na plakátky, které visely před promítáním ve vitríně před kinem a zde jsem je znovu po letech viděla :-)





Herecký dům Viktorka 





Herci 





Kamera 





plakátky


Po naučné stezce za ovečkou z Déčka, opět po červené značce, jsme se zastavili na kávu a dortíky v naší oblíbené kavárně v Zahradním domě.




Pro nás nej cheasecake a dortíky




Zahradní dům






Cestou  lesem bylo veselo :-)






Opuštěný lovecký pavilon 






A máme jí, ovečku :-)






Nebo že by to byl zakletý princ? ;-)




Cestou domů, jsem si uvědomila, že mi opravdu ke štěstí stačí málo, moje rodina a čas strávený s ní. Nebo je to hodně?!




Nebe !


Mějte i Vy prázdninové dny dle svých představ !