Zaujala mě výzva u
Henriety - zveřejnit jak vypadá jeden týden u nás ;-)
Vzhledem k tomu, že z mého blogu se stává spíše měsíčník, tak to byla opravdu výzva.
Už jsem si myslela, že to, co jsem si týden zapisovala (ano, opravdu bych nedala týden zpětně dohromady, co se vše událo), nestihnu ani zveřejnit.
Tento týden totiž jsem se Šímou doma, on na antibiotikách a já s prasklým zubem,...no ještě, že Henrieta vybrala týden již minulý !
Pondělí 29.1. 2018
V noci jsem toho moc nenaspala, stále se budila a i Šíma vstával o hodinu dříve
než normálně (v 5 hod.). Probudila jsem se s myšlenkou, to nám to dneska pěkně začíná !
Ale počasí bylo polojasné, teplota venku vystoupala až na 11 stupňů, skoro jaro ve vzduchu.
Sice celý den v práci, ale pracovních povinností bylo méně než obvykle. Večer jsem ještě stihla dát první letošní příspěvek na blog.
Nakonec to pondělí nebylo zase tak špatné ;-)
Úterý 30.1. 2018
Úterní ráno už začalo mnohem lépe !
Počasí bylo opět polojasné, jen foukal vítr.
V práci mě čekalo objet několik jubilantů, kteří v tomto týdnu slavili své 80., 85., 90. a více leté narozeniny.
Tyhle návštěvy, i když jen mezi dveřmi, mám ráda - většina lidí je mile překvapena a mě tahle práce dává smysl.
Šíma projevil přání, že chce vlaštovky. Tak jsme s mužem sedli a skládali vlaštovky.
Mysleli jsme, že si to pamatujeme z dětství, ale nějak nám dle požadavků nelétaly, takže strýček google nám byl nápomocen a do dneška tu máme 2 létající vlaštovky.
Večer jsem se ještě pustila do prvních domácích müsli tyčinek.
Ve středu se rozdává vysvědčení a my máme doma i pubertální dceru, která si myslí, že učit se nemusí. Ptala jsem se tedy před usnutím muže, co dostane za vysvědčení, když psychologové radí, že i ta nejmenší snaha se má ocenit.
On, který nepoužívá vulgární slova, odpověděl:
,,Za toto vysvědčení dostane leda tak přes držku ".
Když jsem namítla, že by si snad zasloužila trochu lepší odměnu, tak řekl:
,,Dobrá, tak tedy nedostane přes držku."
Je to sice černý humor, ale rozesmál mě natolik, že jsem vůbec nemohla usnout.
Středa 31.1. 2018
Ve středu byl úplněk, den oblačný a já cítila tlak za očima.
V práci jsem od kolegyně dostala dodatečně k svátku mandle v hořké čokoládě, které já můžu.
Na konci dlouhého úředního dne mi zbyly jen 3 ks ;-)
V tento den mi přišla nová zástěra, kterou jsme si objednala od šikovné Pavly.
V kuchyni se mi bude hodit.
Dcera opravdu musela uznat, že za vysvědčení, které přinesla, je naše odměna odpovídající.
Čtvrtek 1.2. 2018
Počasí bylo ten den oblačné, odpoledne začalo pršet.
Podařilo se mi zarezervovat poslední lístky do VČD na představení, které se bude konat v dubnu.
K nákupu jsem přihodila do košíku i bílé tulipány.
V podvečer jsem jela na pravidelné cvičení.
A večer jsem ještě se sklenkou vína vyžehlila.
Šíma začal kašlat.
Pátek 2.2.2018
Děti měly prázdniny, muž volno, ale Šíma měl ve školce plavání, tak na dopoledne šel.
Já jela sama do práce.
Moje nejlepší kamarádka měla půlkulaté narozeniny, napsala jsem jí smsku.
Po obědě jsem trošku zmatkovala, protože jsem hledala klíčky od vitríny, které jsem po několika minutách a schodech nahoru dolů našla zavřené ve vitríně.
Ještěže jsem měla náhradní a byl už pátek.
To jsem ještě nevěděla, co mě doma čeká!
Šíma se odpoledne probudil s horečkou - změnili jsme víkendové plány :-o
Páteční večery chodíme s mužem plavat, nakonec babí pohlídala a my mohli jet.
Noc jsem už strávila u Šímy na matraci, srážela teplotu, tlumila kašel domácím tymiánovým sirupem...a myslela si, že za víkend bychom mohli maroda vyléčit.
Sobota 3.2.2018
Dopoledne jsem se pustila do převlékání povlečení, praní, vaření, k obědu byl boršč a dukátové buchtičky - také premiéra.
Odpoledne jsem četla pohádky, odpočívali jsme, sráželi teplotu, koukali na pohádky, já na blogy.
Najednou jsem nevěřila svým očím - četla jsem u Blanky své jméno :-o
Vyhrála jsem betonovou misku, kterou sama dělala, měla jsem velkou radost!
Dočetla jsem knížku Druhá od Táňi Keleové - Vasilkové.
Noc opět na matraci u syna v pokojíčku.
Neděle 4.2.2018
Od rána svítí sluníčko, ale mně bylo jasné, že na výlet všichni nepojedeme.
V pondělí musím nejen k dětské doktorce, ale i k zubaři :-o
Muž odjel po obědě sám a já se mezi hraním a léčením pustila do došití dětské deky, kterou mám jako dárek pro kolegyni, které se více jak před 2 měsíci narodila holčička.
Večer dávali můj oblíbený film Vratné lahve.
Stroj ještě o půl jedenácté vrčel a mně bylo jasné, že deku ještě nedodělám.
Když se zpětně ohlédnu, byl to celkem klidný týden, tedy z mého pohledu.
Protože od včera, i když jsem s malým doma, je to zase fičák!
Mějte pohodové dny a týdny!
