středa 21. srpna 2019

Neziderské jezero

Poprvé jsem o něm slyšela u Jitky a hned jsem se zamilovala! Kdo mě zná, ví že majáky, kotvičky, námořnický styl,.... to já můžu ve všech podobách ;-)
Hned při první příležitosti jsme se tam vypravili, více zde.
Když jsem ho viděla na vlastní oči, řekla jsem, tady bych chtěla strávit pár dní dovolené.
A protože můj muž mi rád plní mé přání, letos jsme u majáku trávili 5 nocí i s dětmi.
Určitě mě většina sleduje i na instagramu, tak už fotky viděly, ale pro ty co instagram nemají a jezero neznají a vlastně i pro vzpomínky sama pro sebe sepisuji tento příspěvek.
Bydleli jsme asi 7 km od majáku ve Frauenkirchenu - www.ferienwohnungen-lass.at. Zamluveno jsme ho měli přes Booking od ledna.
Naprostá spokojenost, vůbec nic nám nechybělo, i kávovar tam byl, jen ta naše jazyková vybavenost není zrovna ideální!
Hned první den jsme si na radnici vyzvedli Neusiedler See Card, s kterou jsme měli některé vstupy úplně zdarma nebo se slevou.
Městečko má ideální polohu, za půl hodiny jste v Maďarsku, za hoďku na Slovensku a za necelé dvě v Mikulově.
První den jsme zavítali do Maďarska na  honosný barokně-rokový zámek Esterházyovců - Fertod, nazývaný "maďarské Versailles".
Kolem zámku je rozlehlá zahrada i rozálium,kde pod růžemi můžete na lavičkách posedět za zvuků vážné hudby.
Pokračovali jsme dál do nejromantičtějšího města Maďarska Šoproň.Toto město se pyšní kompletně zachovalým středověkým jádrem s hradbami, gotickými domy, kostely, kláštery, které stojí na románských, či keltských a římských základech.
I my obdivovali Požární věž, Hlavní náměstí, Kozí kostel, klášter, rekonstrující se synagogu, ...a mnoho romantických zákoutí.



Fertod





Rozálium





Šoproň





Kozí kostel 





Požární věž




Při zpáteční cestě z Maďarska jsme akorát stihli západ v Podesdorfu u majáku.

♥

Maják





Západ u majáku




Vyjeli jsme si i lodí na okružní hodinovou plavbu po jezeře.




Kotvy




Vlakem - zdarma (v rámci turistické karty) jsme se přes přesunuli do Bad Neusiedl am See a odtud po stezce pěšky 2 km na oběd do restaurace Mole West.
Ochutnali jsme tradiční schnitzell se salátem a sklenku burgenlandského vína.




Mole West




Schnitzell se salátem






Burgenlandské 





Sacher s kávou





♥





Parking




A protože jsou zde kolem dokola cyklostezky půjčili jsme si v místní půjčovně kola (na den 300Kč/dosp.os.) a vydali se do Illmitzu, kde jsme navštívili moderní informační centrum Národního parku.
Celkem jsme v horkém letním dni ujeli 27 km, pro našeho 5 letého Šímu to byla zatím nejdelší trasa.

Nejlepší kola z místní půjčovny





Vinice 





Pozorovací věž 











Neziderské jezero 









Západ 


Tyto výhledy se Vám prostě nikdy neomrzí!
                                             Vřele všem doporučuji Neziderské jezero  a jeho okolí navštívit !

pondělí 29. července 2019

NMnM

Opět se vracíme na místa, kde to máme nejraději, alespoň na 3 dny. Tady nemusíme vlastně nic! Nemusí se ani vařit, najíst se zde dá slušně a za dobré ceny a večer se roztopí gril.



Náměstí 





Zámek





Věž Máselnice s růží





Výstava na zámku - létající stroje Leonarda Da Vinciho 





Výstava v Městském muzeu





Z louky za městem :-)





Čokoládová panna cotta








Po dobrém obědě - šnyt 




Můžeme se jen tak procházet na známých i méně známých místech, chodit na výstavy, kde jsme sami, nikam nespěchat :-) Můžeme dlouho spát, to mám na dovolené nejraději, jsem totiž sova ;-)Člověk (nebo alespoň já) tady dokáže úplně vypnout! No, ono to tedy úplně nejde nikdy, protože přeci jen to soužití s přírodou přináší určitá rizika.
Tentokrát to byly rozmnožené myšky :-o




Na fotce je i hezká ;-)





Krabičky s dobrotami pro myšky 



Ne, že bych přírodu a zvířátka neměla ráda, naopak!
Ale když celou noc rejdí po střeše, pod kterou je ložnice, tak to nejsou zrovna příjemné pocity! Ale zase my ženy to máme asi jinak, protože můj muž a Šíma naopak spí jako miminka, myši, nemyši. Muž prohlásil, že kdybych prý uprostřed noci nebouchala do té střechy, tak by to bylo ještě lepší ;-) Nicméně jsme navštívili deratizéra a vyfasovali krabičky dobrot pro myšky. Když se po 2 dnech myšky začaly přiotrávené přibližovat, Šíma - náš ekolog - si přisunul židli a dal se do jejich pozorování.









Já se raději přesunula do bezpečí chatičky a zavelela k odjezdu ;-)
Tolik zatím naše krátká dovolená, tu delší ještě máme před sebou :-)



Ahoj !

Užívejte dovolenou a léta, ať už za hranicemi všedních dní nebo za kopcem !

čtvrtek 20. června 2019

Vila Čerych

Moc Vás zdravím !
Jsem tu opět, protože Čerychova vila v České Skalici si zaslouží samostatný příspěvek .
Cestou z Krkonoš nás náhoda, objížďka či zmínka o akci víkend otevřených zahrad  u Pavla, o kterém jsme slyšela poprvé, zavedla do vily Čerych.








Už u vstupu jsme byla nadšená !
Vila  Čerych patří ke klenotům předválečné architektury.
Začala  se stavět v roce 1924  ve stylu Art deco dle projektu Ing. arch. Otakara Novotného,autor pražského slavného Mánesa.
 Zahradní architekturu - altán, pergolu s lavičkami a bazén s  kovovými chrliči vody ve tvaru žab pochází od zahradního architekta Josefa Kumpána.
Továrník Ladislav Bartoň vilu daroval jako svatební dar své neteři Marii Bartoňové - Čerychové.
Rodina Čerychových vilu opustila v roce 1948.
Od té doby byl objekt využíván jako sídlo krajské politické školy Svazu československé mládeže a později jako zdravotnické středisko.
Některé z Vás mi na instagramu psaly, že do vily chodily k lékaři a nemají na ty časy hezké vzpomínky.


















Bohužel o zahradu se v té době nikdo nestaral, takže zplaněla,růžová zahrada zmizela úplně, chátral bazén, rozpadaly se trelaže, altány a místy se z ní stává džungle :-o
Po roce 1989 v rámci restituce byla vila navrácena zpět rodině Čerychových.
Rodiče se již navrácení nedožili, ale bratr Jiří a Ladislav se rozhodli v roce 2001 ke šlechetnému činu.
Objekt darovat Nadaci občanské společnosti (NROS) k neziskovým účelům, ke vzdělávání a rozvoji evropské spolupráce.
Vila byla zanesena na seznam chráněných kulturních památek.
Provozovatelem vzdělávacího střediska se stalo v roce 2003 občanské sdružení, dnes obecně prospěšná společnost, Centrum rozvoje Česká Skalice.
Společnost o ní pečuje a snaží se jí navrátit její původní lesk. Organizuje  zde programy zaměřené na vzdělávání, regionální rozvoj, podporu místní kultury, přeshraniční spolupráci.
V roce 2010 si její areál dokonce vybral bývalý  prezident Václav Havel pro natáčení autorského filmu Odcházení.







































V současnosti si můžete vilu nebo její část pronajmou na školení , kurzy, semináře, konference, ale i na rauty či svatbu.
Pořádají se zde přednášky, koncerty, workshopy, firemní i rodinné oslavy.








A přispět můžete i Vy na obnovu 18 svítidel do jídelny.
Více se dozvíte  na jejich stránkách zde.
Mě samotnou tato vila oslovila!








 Možná to bylo tím, že mi připomněla dětství mojí babičku a její  rozkvetlou zahradu.
Nebo je to tím, že tuto dobu 20. -30. let miluji již od dětství, kde jsem každou neděli odpoledne koukala na filmy pro pamětníky. A moc se mi líbila elegance- ženy v šatech, kloboucích, pánové byli džentlmeni.
My jsme zde byli poprvé, ale nikoliv naposledy!












středa 12. června 2019

Červnový víkend ve Špindlerově mlýně

Moc Vás všechny zdravím !
Jak už někteří víte z Instagramu a blogu u Alenky, opět po roce ve Špidlu.
Už třetím rokem si přeji k narozeninám víkend ve dvou  :-)
Poprvé to bylo v Luhačovicích, vloni ve Špindlu v Horalu, teď jsme zjistila, že tu příspěvek nemám :-o
Nicméně letos opět po roce návrat, tentokrát do Interhotelu Montana , Horal je právě v rekonstrukci.
Byli jsme spokojeni, jen večeře bych místo tradiční české kuchyně já volila raději formou švédských stolů.



Montana





Restaurace





Moje zútulnění pokoje ;-)





Velmi nečekaným bonusem bylo velmi milé setkání s Alenkou a jejím mužem. sešli jsme se hned dvakrát, v pátek při příjezdu a v neděli dopoledne před odjezdem nad kávou.
Řeknu Vám, že už dlouho jsem se tak nenasmála !
Počasí vyšlo naprosto perfektně :-)





Labe 





Luční kvítí 





Rozkvetlý pařez 




Na vrcholcích jsme sice navlékali bundy a mikiny, které jsem postupně sundávali až do trička a krátkých kalhot.



U Pančavských vodopádů





Vrcholky hor 

Tentokrát naše kroky směřovaly po červené na Horní Mísečky k autobusové zastávce.
Protože lanovka z Medvědína stála jednu jízdu 300Kč :-o
Řeknu Vám, že cesta busem za 40Kč, byl také silný zážitek, až takový, že cestu zpět jsme raději volili po svých, po turistické žluté, která se právě opravovala :-o
Autobus nás zavezl k Vrbatově boudě, odtud jsme se vydali přes Pančavské vodopády k Labské boudě, kde jsme také čekali lepší služby pro turisty!






Labská bouda 





Vrcholky 






Pramen Labe 




Mohyla 





Občerstvení 





Poté k pramenu Labe, zpět přes mohylu Hanče a Vrbaty k Vrbatově boudě, kde na turisty už myslí!
A po opravující se žluté turistické opět na Horní Mísečky a do Špindlerova mlýna.



Po žluté do Horních Míseček 





Celkem jsme ušly 26267 kroků, což je i můj letošní rekord ;-)




Odměna ;-)

Víkend se tedy vydařil nad očekávání, už teď se těším zase za rok !